Restorativní přístup a metody ve školní praxi

Slovo „restorativní“ se postupně usazuje v oborovém slovníku justičního prostředí nebo sociální práce. Nadešel čas jej blíže představit i pedagogické veřejnosti a postupně ukázat na příkladech ze školní praxe. V Řízení školy jsme čtenáře postupně seznamovali s různými podobami školní mediace, v Učitelském měsíčníku vychází seriál o školní facilitaci. Rádi bychom nyní představili východisko, ze kterého tyto konkrétní nástroje čerpají.

Od památkové péče až do školy 

Restorativní myšlení se v kontextu školní kultury odkazuje na přístup, který se zaměřuje na obnovu vztahů a nápravu škod, jež vznikly při konfliktech nebo nežádoucím chování. Sémanticky může připomínat třeba proces restaurování, který známe z památkové péče. Tím společným je obnova něčeho, co dříve bylo dobré. U toho ale nekončíme. Zatímco v památkářství se vracíme k původnímu stavu, ve školách pracujeme na nové kvalitě, na novém uspořádání vztahů nebo pravidel. Jde o konstruktivní, na budoucnost orientovaný postoj. 

Čtyři modely přístupu k řešení konfliktních situací 

Představme si pro kontext čtyři základní modely přístupu k řešení konfliktních situací:

• přehlížející – hranice / pravidla chování nejsou jasně vykreslené, případně není důsledná kontrola jejich překračování. Účastníkům situace není nabízena účinná podpora pro její zvládnutí. 

• represivní – hranice / pravidla chování jsou jasné a při jejich překročení se začnou dít věci. Řešení je obvykle orientováno na potřeby systému / školy, uplatnění připravených sankcí, nikoliv na potřeby účastníků. 

• permisivní – podpora účastníkům konfliktu je aktivně nabízena, ale neřeší se hranice chování. Z konfliktu neplynou důsledky pro účastníky a následky pro systém (upřesnění pravidel apod.). Nazývá se někdy také liberální, rozvolněný, volný nebo shovívavý.

• restorativní – při překročení hranic, které jsou pevně narýsované, se spouští podpora všem účastníkům situace, přichází snaha o obnovu jejich vztahu a případné přenastavení systému/pravidel.

Poznámka: Jsme si vědomi zjednodušování při popisu různých přístupů – představujeme schéma, proto je popis schematický. Realita se odehrává vždy někde “mezi” a příběh je barvitější. Navíc se přístupy k řešení konfliktů nevztahují jen na žákovskou populaci. Ve škole jsou konfliktní situace mezi vedením a podřízenými, mezi rodiči a učiteli, mezi učiteli mezi sebou atp.. Ke všem takovým situacím bývá ve škole nastavená nějaké kultura obvyklých reakcí, nějaký ustálený přístup.

INFOBOX  

Nejsilnější zvuk má restorativní přístup v trestní spravedlnosti. Zájemcům doporučujeme sledovat aktivity Institutu pro restorativní justici. Tato organizace je iniciátorem řady změn dnes už propsaných do legislativy. Významným úspěchem je zejm. zavedení “restorativní zásady” v novele trestního zákoníku a řádu, která orgánům činným v trestním řízení ukládá více se soustředit na újmu oběti, přijetí odpovědnosti a nápravu. 

www.restorativni-justice.cz 

Pro usazení pomáhá nakreslit si mapu základních přístupů k řešení konfliktních situací ve škole. Nelze je postavit do jedné řady vedle sebe, protože obsahují nejméně dva zmiňované atributy:

• hranice / pravidla chování – jejich existence, zřetelnost, důslednost v jejich dodržování, 

• podpora a péče – jejich nabídka, účinnost, nasměrování ke všem účastníkům konfliktní situace

(Schéma - vizte obrázek níže)

Aurel a Baltazar na souřadnicích pravidel chování a míry podpory

Na vertikální ose – hranice - se nejčastěji vybaví rozdíl mezi represivním přístupem a nevšímavostí. Při konfliktu dvou dětí jedno druhému ublíží (budeme jim říkat Aurel a Baltazar). Represivní způsob řešení konfliktů spustí cyklus vyšetření – pojmenování – potrestání viníka. Hotovo, případ uzavřen. Aurel třídní důtka, Baltazar poučen, aby s Aurelem na nějakou dobu omezil komunikaci. Třída bere na vědomí.

Při lhostejném přístupu se “výchovný proces” nespustí žádný, případně se Aurel i Baltazar dozvědí, že se mají chovat tak, aby neobtěžovali ostatní (a ostatní děti dostanou informaci, že žalování je trapné).

Když zapojíme horizontální osu – podpora & péče – přibudou dva další přístupy: permisivní a restorativní. Začneme permisivním (označovaným také jako liberální výchova). Aurel bude dostávat otázky na to proč to udělal (nakonec se odhalí něco jako příčina a dostane se mu jistého pochopení). Baltazar dostane patřičnou dávku soucitu. Oba odcházejí z konfliktu zaléčení, konflikt ale obvykle nebývá vyléčený (je možné, že se u těchto nebo jiných dětí ve skupině bude opakovat). Konflikt je vnímám jako epizoda, nemá vliv na přenastavení pravidel nebo systému třídy.

Restorativní přístup žongluje s několika míči. 

• Soustředí se na potřeby účastníků situace, a to nejen Aurela a Baltazara, ale všech, kterých se týká (obvykle třídního kolektivu, někdy také rodičů a dalších přímých i nepřímých aktérů). 

• Vede účastníky sporu k pojmenování konfliktu, vyjasnění příčin a dopadů.

• Zároveň usiluje o obnovu vztahu mezi Aurelem a Baltazarem. Podporuje jejich dohodu o tom, jak bude vypadat jejich další společné fungování. 

• Vedle toho pracuje s obnovením vztahové důvěry uvnitř celého kolektivu. 

• Posledním aspektem je připomenutí smyslu nebo obnova pravidel, kterými se chování ve skupině řídí.

Konflikt je zde vnímán jako stimul, který upozorňuje na něčí nenaplněné potřeby. Není nutné jim vždy vyhovět, je nutné o nich vědět a pracovat s tím.

Je zřejmé, že jde o časově, postojově a dovednostně nejnáročnější přístup. 

Restorativní techniky a nástroje

V navazující části nabídneme ucelený přehled restorativních technik a metod. Patří mezi ně zejm. školní mediace, restorativní rozhovory, případová setkání, participativní porady a workshopy, sdílecí kruhy a kruhy obnovy. Popíšeme význam facilitace, technik aktivního naslouchání i Já-sdělení pro jejich efektivní průběh. Nabídneme schéma, které pomůže v rozhodování pro konkrétní metodu v konkrétní situaci.

Všechny však spojuje – jako základová deska - restorativní přístup k řešení konfliktních situací, který jsme popsali v této první části tematického článku. Věříme, že nabídnuté schéma modelů různých přístupů mohou pracovníci školy využít při interních diskusích o přístupu k dětem, rodičům i sobě navzájem.

INFOBOX 

Restorativní přístupy ve vzdělávací soustavě systematicky rozvíjí Restorativní škola z.s. Její pracovníci od roku 2015 pilotují a vyhodnocují účinnost školní mediace a dalších restorativních nástrojů. Podílejí se na řešení vztahově kritických situací celých školních kolektivů i jejich jednotlivých členů. Své know-how předávají pracovníkům a spolupracovníkům škol prostřednictvím tréninků a kompetenčních kurzů a výcviků. 

www.restorativniskola.cz

O autorech:

Eva Růtová & Nikola Křístek 

“Pomáháme lidem ve škole se spolu lépe domluvit”.

Rozvoji restorativních přístupů se věnujeme v organizaci Restorativní škola, z.s. (školní mediace, školní facilitace, restorativní rozhovory, školní evaluace a školní případová setkání). 

Podporujeme dialog při týmových workshopech i při náročných setkáních lidí s různými rolemi

(vedení, učitelé, studenti, rodiče, zřizovatelé).

www.restorativniskola.cz / www.skolnimediace.cz