Mediace a škola

Jak lze využít mediaci ve škole? Jaké jsou její podoby? Má školní mediace nějaká rizika?  

Škola jako přirozené místo vzniku konfliktů 

Škola je místem, kde se protíná mnoho životních příběhů. Každý den se v ní potkávají především učitelé a žáci, ale do společného prostoru přímo i nepřímo vstupují další postavy - rodiče, vrstevníci, sourozenci nebo třeba i sousedé. Na malém prostoru tak do sebe narážejí odlišné názory, přístupy, hodnoty nebo aspirace. Každý chce pro sebe nebo své dítě to nejlepší a pro každého je nejlepší něco jiného. To samozřejmě přináší i konflikty. Ty mohou být zjevné či skryté, individuální nebo skupinové, ale vždy mají vliv na školní atmosféru, ovlivňují podmínky učení, zdraví i mezilidské vztahy.

Říká se, že konflikt je kořením života – to platí ovšem za předpokladu, že se lidé nakonec domluví. A k tomu, aby se domluvili, může posloužit právě mediace.

Mediace je jednou z osvědčených metod řešení konfliktů. Uplatnění nachází při soudních sporech, v rodinných, sousedských, pracovních či osobních vztazích. Dobře ale může fungovat i ve škole. Jde o  efektivní metodu, jak zmírňovat napětí ve školních kolektivech a jak budovat lepší vztahy mezi účastníky života ve škole. 

Mediace je nástrojem, který pomáhá účastníkům života ve škole lépe se slyšet – lépe se domluvit.

Podoby školní a peer-mediace v ČR

V České republice není dosud mediace a peer-mediace běžnou součástí školní kultury. V minulosti bylo realizováno jen několik málo – většinou projektových (tj. těžko trvale udržitelných) – snah o její zavedení. Větší část z nich cílila na využívání mediace jako externí služby. 

V prostředí českých škol se můžeme setkat se třemi modely využívání mediace. S mediací jako službou poskytovanou externím mediátorem, s interní mediací skrze vyškoleného mediátora z řad pracovníků školy i s komplexním programem obsahujícím zapojení žáků v rolích peer-mediátorů. Tyto tři modely lze pojmenovat podle role školy na škále pasivní – aktivní účastník procesu řešení konfliktů jako

Mediace do škol,

Mediace na škole a

Mediace ve škole.

Pouze Mediace ve škole umožňuje bezpečné zapojení žáků v roli peer-mediátorů. 

Externí mediace (Mediace do škol)

Externí mediace je služba, kterou škole poskytuje mediátor z prostředí mimo školu. Tato forma využití mediace je vhodnou volbou v situacích, kdy se škole nedaří vyřešit konflikt svépomocí. Mediace zde má zejména intervenční charakter. Škola je v roli příjemce/objednatele služby. 

Výhodou je dostupnost služby na trhu. Externí mediátor nemusí být odborníkem na školní problematiku a nemusí být vzdělaný a zkušený v oblasti školní mediace (která má svá specifika). Přínosem je možnost pozitivního vlivu na vnímání konfliktů či možností komunikace; škola získá zkušenost, že konflikty lze řešit efektivně i tehdy, když je odpovědnost za jejich řešení ponechána stranám sporu. 

Nevýhodou je závislost školy na externích zdrojích podpory – ať už na externím mediátorovi, nebo na financích, které na pokrytí jeho služeb musí alokovat. 

Škol, které externí mediaci využívají, zatím není mnoho. I občasná poptávka ale nasvědčuje, že mediace se jako efektivní nástroj pro řešení konfliktů dostává také do povědomí škol. 

Interní mediace (Mediace na škole)

Interní mediátor je pracovník školy, který je vzdělaný a zkušený v oblasti školní mediace. Také interní mediace má převážně intervenční charakter, ovšem v případě plného využití jejího potenciálu zasahuje i do oblasti prevence. Škola je zde v roli aktivního poskytovatele a zároveň příjemce služby.

Interní mediace je příležitostí, jak využít vnitřní kapacity školy. Učitel – interní mediátor využívá své dovednosti nejen při vlastních mediacích, ale i při své pedagogické práci. Svým novým přístupem ke konfliktům i změnou komunikačního stylu inspiruje, popř. kultivuje prostředí kolem sebe. Pokud je takových učitelů – mediátorů ve škole více, potenciál dopadu se zvyšuje.

Funkční interní mediace klade nemalé nároky na pracovníka i školu. Hlavním specifikem je, že interní mediátor své klienty zná (kolegové, žáci, rodiče). Aby mohl ve své škole mediace poskytovat, potřebuje od vedení školy vytvořit podmínky: vhodný fyzický prostor (kde budou mediace probíhat), časový prostor (úprava stávající náplně práce a jejího časového rozvrhu) i případné finanční zajištění (pokud mediace přesahují běžnou pracovní náplň). Pro využívání služeb interního mediátora je rovněž klíčové, aby lidé ve škole byli obeznámeni o možnostech a limitech mediace. 

Mediace a peer-mediace jako nástroj změny vztahové kultury (Mediace ve škole)

Mediace ve škole je komplexní a dlouhodobý program, který cílí na trvalou změnu vztahové kultury. Jedná se o program udržitelný: školy jsou postupně zmocňovány v kompetenci komunikace a řešení konfliktů a v osvojování mediačních dovedností. Dokáží tak konflikty lépe zvládat svépomocí a nejsou závislé na dalších zdrojích podpory.

Ve škole jsou aktivní mediační a peer-mediační týmy, jejichž náplň i forma práce se liší podle potřeb, typu a kultury školy. Všichni účastníci života ve škole mají základní povědomí o mediaci i rolích interních a peer-mediátorů. Znají podmínky, možnosti i limity jejího využití. 

Mediace ve škole má preventivní i intervenční charakter. Umí řešit eskalovaný konflikt, ale dokáže jej také zachytit dřív, než přeroste do větších a hůře řešitelných rozměrů. Pomáhá kultivovat komunikaci, umožňuje různým skupinám se slyšet, pracovat se vzájemnými odlišnostmi, učit se a podporovat toleranci, sebereflexi.

Učitelé vyškolení v mediaci nevyužívají tyto dovednosti pouze při vlastní mediační praxi, ale opírají se o ně také při svých běžných činnostech ve škole (vzdělávací, poradenská či výchovná). Žáci si je zase odnáší na další stupně vzdělání, do osobního života a později i na pracovní trh. 

Škola je zde v roli aktivního hybatele procesu změny vztahové kultury.

Podmínky a předpoklady fungování peer-mediace

Základní podmínkou implementace mediace a peer-mediace je zapojení celé školy – od zřizovatele a vedení školy přes pedagogický sbor, školní poradenské pracoviště, žáky až po rodiče. Každá z těchto skupin potřebuje jinou formu vzdělávání i podpory. Žáci – peer-mediátoři potřebují podporu učitelů – interních mediátorů, důvěru spolužáků, rodičů i ostatních pracovníků školy. Učitelé – interní mediátoři zase potřebují podporu od svých kolegů a především od vedení školy. Vedení školy potřebuje důvěru ze strany zřizovatele a rodičů. Rodiče potřebují informace, díky kterým mohou důvěřovat škole při zavádění změny a podporovat své děti v rolích peer-mediátorů.

Program Mediace ve škole lze přirovnat ke stavbě domu. Když vynecháme základy, dům spadne. Když nevsadíme dveře, dům nejspíš vydrží, nebudeme se v něm ale cítit bezpečně. Zapojení žáků v roli peer-mediátorů je proto odpovědné pouze za předpokladu kvalitní a úplné stavby celého domu – připraveného bezpečného prostředí školy, které splňuje tyto nezbytné podmínky:

Komplexní a dlouhodobá podpora v procesu implementace mediace a peer-mediace klade vysoké nároky nejen na školu, ale i na odborníky, kteří program zajišťují. Nekompetentní práce se školou může mít negativní dopad zejména na žáky – peer-mediátory. Mohou se stát terči nevraživosti až šikany ze strany spolužáků, mohou být přetěžováni či naopak přehlíženi ze strany neinformovaných učitelů.

Bez odborných znalostí a práce s prostředím konkrétní školy nelze peer-mediaci do školy zavádět. Nezkušenost a hlubší neznalost problematiky školní mediace či procesů ve škole může poškodit nejen samotné peer-mediátory, ale narušit i vztahovou kulturu třídních kolektivů či dokonce školy. V neposlední řadě má neodpovědné experimentování za následek nedůvěru v metodu mediace. 

Pokud s námi chcete na zavádění mediace ve škole spolupracovat, podívejte se na naše Služby.